Pojďte prozkoumat kraj, kde má poctivé včelařství hluboké kořeny a překvapivě moderní tvář. Kraj, kde starodávné brtnické řemeslo dalo jméno celému městu, dnes propojuje středoškolské studenty, svérázné farmáře, mistryně perníkářky i sládky nad pivním sudem. Místní lidé s ním pečou krajkové perníky i křupavé preclíky, vaří čtrnáctistupňové pivo a léčí vnímání světa spánkem nad bzučícími úly.
Od divokých včel k moderní učebně
Příběh regionu se začal psát hluboko v lesích, kde takzvaní brtníci vyhledávali dutiny stromů a sbírali z nich divoký med. Právě od slova brť získalo své jméno město Brtnice. Od letošního června se zde tato tradice oživuje při Slavnostech brtnictví, kde lidé v historických kostýmech ukazují řemeslo, které v kraji zapustilo kořeny před staletími.
Zatímco v Brtnici se na historii vzpomíná, v Jihlavě se staví její budoucnost. Místní Střední škola ekonomiky a cestovního ruchu (ŠECR) totiž otevřela samostatný obor včelař. Mladí lidé se zde neučí jen biologii, ale také ekologii krajiny a modernímu včelařskému podnikání. Právě tito studenti a jejich pedagogové tvoří odbornou páteř celého regionu.
Když se med mění v krajku a preclíky
Včelařstvím to ale v Tepně Vysočiny pouze začíná. Skutečné kouzlo se ukazuje v tom, jak místní lidé dokáží tekuté zlato zpracovat.
V Jihlavě působí mistryně tradiční rukodělné výroby Eva Řezníčková. V jejích tvořivých dílnách se stoly mění v perníkářské dílny, kde si dospělí i děti zkoušejí přesnost ruky při tradičním zdobení. Pokud se posunete do Brtnice k tvůrcům značky Perníček z Brtnice, uvidíte perníky zdobené tak jemným bílým dekorem, že z dálky připomínají jemnou krajku.
Zcela jinou cestou se vydali v obci Pikárec. Zdejší specialitou jsou Pikárecké perníkové preclíky sypané třtinovým cukrem, které si zachovávají svou typickou křupavost. Staly se vyhledávanou řemeslnou sladkostí a pyšní se titulem regionální produkt Kraje Vysočina.
Včelí naučná stezka
Pro ty, kteří chtějí včelí svět pochopit v přírodě, začíná trasa ve Smrčné u Jihlavy. Místní Včelí naučná stezka vede klidným prostředím a pomocí informačních panelů přibližuje život v úlu i zpracování medu a včelích produktů. Autory této včelí naučné stezky jsou studenti jihlavské Školy ekonomiky a cestovního ruchu.
Včelí farma i medová samoobsluha
Že na Vysočině stále platí podání ruky a důvěra, dokazuje Včelí farma Českej med v Dolních Borech. Majitelé zde zřídili medovou samoobsluhu. Zákazník si otevře kiosek, vybere si med nebo medovinu a peníze vloží do kasičky či zaplatí přes QR kód – nonstop, bez obsluhy, na principu čisté poctivosti. Autentickou atmosféru rodinných farem, kde se med vytáčí tradičním způsobem, pak doplňuje Med z Netína a Včelí farma Horký v Osové Bítýšce a spousta dalších místních včelařů.
Spánek nad úly v Apidomku
V Hybrálci u Jihlavy stojí Apidomek Vavřínová zahrada. Je to celodřevěná stavba, kde jsou postele umístěny přímo na včelích úlech. Včely jsou od člověka bezpečně oddělené síty, ale prostor domku je prosycen teplým vzduchem z úlu, vůní propolisu, vosku a neustálým tichým bzučením. Hodina spánku v tomto prostředí uvolňuje dýchací cesty a zklidňuje mysl spolehlivěji než moderní wellness centra.
Medová 14° na závěr putování
A jak celou medovou trasu po Tepně Vysočiny zakončit? V nedalekém Velkém Meziříčí, v prostorách Jelínkovy vily, sídlí pivovar Harrach. Zdejší sládek několikrát do roka vaří sezónní Medový speciál 14° Do jedné jediné várky se přidává až 40 kilogramů poctivého lokálního medu. Výsledkem je plné, spodně kvašené pivo, kde se hořkost chmele jemně potkává se sladkým medovým dozvukem.
