Vysočina je v povědomí většiny cestovatelů spojována s čistou přírodou, hlubokými lesy, zvlněnou krajinou a památkami UNESCO. Tento kraj však nabízí i zajímavý svět technického dědictví a industriální architektury – od tajuplných podzemních chodeb přes inženýrské rekordy až po historické pivovary, které vdechly nový život starým továrním objektům.
Pojďme si podrobně představit čtyři nejzajímavější technické cíle v Tepně Vysočiny, které můžete při cestách Vysočinou navštívit.
Tajuplný labyrint pod historickým centrem
S celkovou délkou okolo 25 kilometrů je podzemní síť v Jihlavě druhým nejrozsáhlejším systémem chodeb v České republice (po Znojmě) a dlouhodobě představuje nejnavštěvovanější turistický cíl v historickém centru krajského města. Chodby vznikaly od konce 14. století propojováním a rozšiřováním sklepů tesaných ve skále pod měšťanskými domy, kde sloužily ke skladování potravin, řemeslných výrobků či piva.
Návštěvníci zde mohou během navštívit tři zcela odlišné podzemní světy:
Historické podzemí a slavná „svítící chodba“: Největším lákadlem je úsek podzemí, jehož stěny po ozáření světlem zelenkavě světélkují (za což může luminescenční nátěr aplikovaný během 2. světové války).
Kryt civilní obrany: Autenticky dochovaný protiletecký kryt z období studené války s původním vybavením, filtroventilačním zařízením, měřiči radiace, ošetřovnou i dobovou spojovací technikou.
Městské kolektory: Atraktivní technická trasa vedená hluboko pod Masarykovým náměstím. Návštěvníci (vybavení helmou a svítidlem) procházejí moderním podzemním labyrintem, zdolávají ocelové žebříky a nahlédnou do míst, kde jsou vedeny inženýrské sítě města.
Velké Meziříčí, ležící na soutoku řek Oslavy a Balinky, si právem vysloužilo přezdívku „město mostů“. Historicky město vybíralo mýtné z formanských vozů a z těchto financí stavělo a udržovalo přechody přes řeky a potoky. Na jeho území se dnes nachází úctyhodných 42 mostních konstrukcí a lávek rozličných stavebních slohů, materiálů i věkových období.
Mezi hlavní technické a architektonické unikáty města patří:
Dálniční most Vysočina (D1): Monumentální ocelová konstrukce z let 1972–1978 přemosťuje údolí řeky Oslavy ve výšce 77,5 metru a s délkou 426 metrů je naším nejvyšším dálničním mostem. Dvě souběžné ocelové mostovky váží přes 6 000 tun a při výstavbě byla v ČSSR poprvé v takovém rozsahu použitá unikátní technika letmé montáže bez lešení.
Monumentální železniční viadukty V Potokách: V malebném údolí na trati z Velkého Meziříčí do Studence stojí dva impozantní klenuté železniční viadukty:
Kamenobetonový most s obkladem zdiva z roku 1946 měří 125,5 metru a se svými 9 zužujícími se pilíři dosahuje výšky 25 metrů.
Most postavený v roce 1950 z lomového zdiva prokládaného železobetonovými pásy, je ještě vyšší (27 m) a delší (155,4 m) s 8 pilíři.
Mostky v zámeckém parku: Procházka anglickým parkem pod velkomeziříčským zámkem vás zavede k romantickým lávkám a mostkům.
Vysoký (Loupežnický) most: Zapomenutý historický skvost z roku 1593 na jižním okraji města. Jednoobloukový kamenný most přes Radslavický potok postavil stavitel Antonín Vlach. S výškou 11 metrů šlo ve své době o zcela ojedinělé dílo na staré císařské silnici z Brna do Jihlavy.
Krásu místních mostů propojuje tématická naučná stezka Okruh údolím Oslavy. Kompletní historii místního mostního stavitelství i vývoje silnic přibližuje expozice „Cestou necestou“ v Muzeu Velké Meziříčí na zdejším zámku, kde si lze prohlédnout i detailní model dálničního mostu Vysočina.
Prvotřídní gastronomie s literární stopou Bohumila Hrabala
Tradice vaření piva v Polné má kořeny v 15. století, současný Měšťanský pivovar byl vybudován v letech 1863–1865. Po desetiletích, kdy budova sloužila jiným účelům (jako sodovkárna či sklad) a chátrala, prošel celý areál zásadní a vysoce citlivou památkovou rekonstrukcí.
Dnes je objekt příkladem ukázkového využití industriální památky. V historických prostorách dnes sídlí vyhlášená restaurace s industriálními i historickými prvky, moderní ubytovací kapacity a zázemí pro společenské akce. V podzemí se navíc nacházejí rozsáhlé dochované pivovarské sklepy, ve kterých se připravuje expozice věnovaná Bohumilu Hrabalovi, s jehož dětstvím je pivovar těsně spjat. Jeho otec František Hrabal zde totiž v letech 1915–1919 působil jako pivovarský účetní a sám spisovatel zde jako malý chlapec žil, což otisklo neopakovatelnou atmosféru do jeho pozdější tvorby.
Příběh záchrany lihovaru a Sládek roku 2025
V Kamenici u Jihlavy stál od roku 1912 objekt družstevního lihovaru. Když budova s charakteristickým komínem postupně chátrala, rozhodli se ji zakladatelé pivovaru v roce 2018 zachránit a přetvořit v moderní řemeslný pivovar MadCat.
Pivovar vaří pod vedením Jaroslava Dorážky – držitele prestižního ocenění Sládek roku 2025! V nabídce najdete jak poctivé spodně kvašené ležáky, tak kreativní svrchně kvašené speciály (West Coast IPA, Kyseláče/Sour ales, Stouty a sezónní unikáty).
Pivovar pořádá komentované exkurze s degustací přímo z ležáckých tanků i oblíbené celodenní workshopy zážitkového vaření piva, kde si zájemci vyzkouší celý proces výroby a odvezou si vlastní uvařené pivo. V létě zde navíc funguje oblíbená pivovarská zahrádka.
