Renesanční paláce ukryté v měšťanských domech

Zvenku měšťanský dům s mnohdy nenápadnou fasádou. Uvnitř prostor přes dvě patra, světlo přicházející střechou, renesanční fresky, klenby a arkády. Takových vysokých síní se v Jihlavě dochovaly téměř tři desítky – mimořádný soubor, který nemá v českém prostředí obdoby.

Jejich podoba připomíná renesanční paláce v Itálii – jenže tady si takové prostory nechávali budovat bohatí měšťané. Jejich neobvyklá koncentrace je zároveň působivým dokladem bohatství a sebevědomí Jihlavy 16. století.

Vysoké síně navíc nebyly jen okázalým luxusem. Chytře řešily problém hlubokých městských domů: světlo přiváděly střechou přímo do jejich středu. Z praktického nápadu tak vznikly působivé reprezentační prostory.

A nejlepší na tom je, že tohle všechno můžete vidět na vlastní oči. Stačí vstoupit za fasády jihlavských domů. Některé budovy jsou veřejně přístupné, sídlí v nich muzeum, galerie i restaurace. Některé vysoké síně můžete obdivovat pouze v rámci komentované procházky s průvodcem, pořádané organizací Brána Jihlavy.

Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 57 a 58

Nejlepší místo, kde začít. Dva sousední historické domy dnes tvoří hlavní budovy Muzea Vysočiny Jihlava a ukazují, jak působivou podobu mohly jihlavské měšťanské domy získat v době renesance.

Masarykovo náměstí 57 má kořeny už ve středověku. Po požáru roku 1551 prošel výraznou renesanční přestavbou a později se stal majetkem jihlavského soukenického cechu – Domem mistrů. Dům tak vypráví nejen o architektuře, ale také o řemesle, které bylo jedním ze zdrojů bohatství města.

Masarykovo náměstí 58 patří k nejhonosnějším jihlavským renesančním domům. Při přestavbě v letech 1580–1590 získal reprezentativní podobu s působivou vysokou síní, jejíž prostor dodnes připomíná spíše palácové sídlo než běžný měšťanský dům.

Dva domy vedle sebe. Dvě vysoké síně. A jeden působivý důkaz bohatství renesanční Jihlavy.

Oblastní galerie Vysočiny, Komenského 10

Dnešní budova Oblastní galerie Vysočiny skrývá jeden z nejpůsobivějších interiérů. Vysokou schodišťovou síň prostupující dvěma patry uzavírá klenba s osmi anděly. Šest z nich hraje na hudební nástroje, další drží otevřenou knihu s biblickým textem a letopočtem 1577. Druhé patro obíhá ochoz s půlkruhovými arkádami na sloupech.

Místo obyčejného schodiště tu nad hlavou najdete celý renesanční andělský orchestr.

Budova je jedním ze sídel Oblastní galerie Vysočiny a po dvouleté rekonstrukci se opět otevírá 25. září 2026.

Restaurace Namasté, Masarykovo nám. 12

Tady se vyplatí vstoupit dovnitř. Renesanční přestavba domu byla dokončena před rokem 1563 a jeho vysoká síň je zaklenuta třemi poli křížové hřebínkové klenby s renesančními freskami.

Na stěnách a klenbách se dochovaly postavy proroků Eliáše, Daniela a sv. Jana Křtitele, výjevy Narození Krista a Ukřižování. Další malby, například Stvoření světa nebo Poslední soud, přežily alespoň ve fragmentech.

Vysokou síň můžete obdivovat při návštěvě restaurace Namasté Himalaya.

Oblastní galerie Vysočiny, Masarykovo nám. 24

Také druhá historická budova OGV patří k renesančním domům s vysokou síní. Ta ve středním traktu propojovala obě obytná patra a vystupovala nad střechu. Zaujme neckovitá klenba s výsečemi a středovým zrcadlem, doplněná štukovými pásy s vejcovcem a perlovcem. Takové řešení má analogie spíše ve šlechtické architektuře.

I uprostřed města mohl mít dům bohatého měšťana interiér, jehož architektonická úroveň se blížila šlechtickým sídlům.

Dům nyní prochází rekonstrukcí a návštěvníkům se znovu otevře v roce 2027.

Husova 10

Renesanční přestavba domu je datována kolem roku 1563. Vysoká síň prostupuje obě podlaží a na ochozu druhého patra se dochovaly dvě černé kuchyně. V přední světnici je navíc malovaný trámový strop s letopočtem 1599.

Dům je přístupný v rámci komentované procházky s průvodcem Jihlavské domy s vysokými síněmi, pořádané organizací Brána Jihlavy.

Husova 12

Husova 12 ukazuje, jak důmyslně se pracovalo s prostorem v úzké městské parcele. Dům je široký pouhých 8,5 metru, ale jeho parcela je dlouhá 47 metrů. Renesanční přestavba je spojována s rokem 1593, který je uveden na portálu spolu se jménem majitele Jiřího Pable z Henčova.

Vysoká síň začíná v prvním patře, vystupuje nad střechu a její světlíky přiváděly světlo také ke schodišti.

Právě tady je dokonale vidět, proč vysoké síně vznikaly – v hlubokém a úzkém městském domě dokázaly dostat denní světlo tam, kam by se běžnými okny nedostalo.

Dům je přístupný v rámci komentované procházky s průvodcem.

Matky Boží 28

Tady vysoká síň ukazuje svůj technický trik.

Prostor prochází dvěma horními podlažími a denní světlo se do něj dostávalo shora. Dochovaly se zde pozoruhodné trychtýřovité světlíky, které řešily osvětlení hlubokého domu.

Představte si, že jste v 16. století a potřebujete dostat denní světlo doprostřed domu. Řešení? Uděláte okno ve střeše a necháte světlo spadnout dolů.

Dům je přístupný v rámci komentované procházky s průvodcem.

Matky Boží 12

Další z dochovaných vysokých síní najdete v domě Matky Boží 12. I zde se při komentované prohlídce dostanete přímo do historického interiéru.

Dům zároveň připomíná, že historické domy nebyly zakonzervované v jediném okamžiku. Renesanční prostory se v dalších staletích proměňovaly a dostávaly novou výzdobu a nové využití.

I Matky Boží 12 tak ukazuje vysokou síň jako živou součást města, nikoli jen jako architektonický exponát.

Dům je přístupný v rámci komentované procházky s průvodcem.

Nová budova Horáckého divadla

Příběh tohoto jihlavského fenoménu nekončí v 16. století. Princip vysoké síně se stal inspirací také při výstavbě nové budovy Horáckého divadla.

Je to hezká připomínka, že historická architektura nemusí být jen minulostí. Jihlavské vysoké síně ovlivňují způsob, jak o prostoru ve městě přemýšlíme i dnes.

Budovu můžete navštívit při běžné návštěvě divadla nebo v rámci jeho programu.